|
|
Sourozenci dětí s handicapem
CIGLEROVÁ, Natálie
Bakalářská práce se zabývá tématem sourozeneckého vztahu mezi dítětem s postižením a zdravým dítětem a vlivem handicapu dítěte na zdravého sourozence. V teoretické části je představena klasifikace postižení, situace rodiny s dítětem s postižením a poslední kapitola je věnována samotným zdravým sourozencům, jejich potřebám a aspektům sourozeneckého vztahu, v němž jeden ze sourozenců je handicapovaný. Technikou zvoleného kvalitativního výzkumu byly polostrukturované rozhovory se 7 zdravými sourozenci jedinců s postižením ve věku 19 až 32 let. Cílem v praktické části bylo zjistit, jaké bylo vyrůstat vedle dítěte s handicapem z pohledu zdravého sourozence, jaký byl podle zdravých sourozenců postoj rodičů k oběma či vícero dětem a dítěti s handicapem a jaká jsou specifika sourozeneckého vztahu zdravého a handicapovaného dítěte.
|
|
| |
|
|
Strategie zvládání zátěžových situací osob s těžkým zrakovým postižením
Kašparová, Veronika ; Vágnerová, Marie (vedoucí práce) ; Janošová, Pavlína (oponent)
Tato práce se zabývá strategiemi zvládání zátěžových situací osob s těžkým zrakovým postižením. V teoretické části charakterizuje zrakové postižení, zabývá se psychickým vývojem zrakově postiženého dítěte, funkcemi kompenzačních mechanismů a socializací zrakově handicapovaného. Definuje pojmy jako zátěžová situace, stres a jeho prožívání, frustrace a deprivace. Dále se zabývá prožíváním zrakového handicapu u dítěte a jeho rodiny a u člověka v dospělém věku. Praktická část je realizována jako kvalitativní výzkum. Za cíl si klade zjistit typy zátěžových situací u zrakově handicapovaných a jejich strategie zvládání. Zjišťuje, jak souvisí vznik zátěže se zrakovým handicapem a zda je samotný handicap zdrojem zátěže v osobním a společenském životě zrakově handicapovaných.
|
|
|
Analýza soutěžních utkání mladšího žactva v tenise
Skokanová, Aneta ; Kočíb, Tomáš (vedoucí práce) ; Carboch, Jan (oponent)
Název: Analýza soutěžních utkání mladšího žactva v tenise Cíle: Cílem práce bylo zjistit, jak hráčky a hráči hodnotí sami sebe v soutěžních utkáních a jak zvládají zátěžové situace v jejich průběhu. Metody: Studie se zúčastnili tři hráči a dvě hráčky tenisového klubu Sokola Petrovice ve věku 10 - 12 let. Pomocí anket jsem získala potřebné informace o hráčce/hráči od jejich trenéra a zpětnou vazbu od hráček/hráčů po soutěžních utkáních. Díky pozorování, především na tenisovém soustředění, jsem si sepsala jejich analýzu a také jsem pozorovala vývoj soutěžních utkání. Výsledky: Hráčky a hráči ve věku 10 - 12 let ještě nedokážou ve většině případů hodnotit sami sebe objektivně. Obecně platí, že jejich nejsilnějším úderem je forhend. Zvládání zátěžových situací během utkání záleží hlavně na psychice hráčky nebo hráče. V tomto věku se u nich při zvládání zátěžových situací objevuje nejčastěji nervozita, ztráta koncentrace a strach. Klíčová slova: tenis, sebehodnocení, zátěžová situace
|
|
|
Reaktivita a tolerance k frustraci z pohledu psychologie u odsouzených pachatelů trestné činnosti
Okrouhlická, Kateřina ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou reaktivity v souvislosti s frustrujícími situacemi u odsouzených pachatelů trestné činnosti. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Stěžejním tématem teoretické části je reaktivita, respektive způsob chování a projevy reakcí ve chvílích, kdy se jedinec dostane do zátěžové situace nebo mu je znesnadněno či zablokováno dosažení určitého cíle. Neméně důležitou částí teoretické části je vymezení frustrace, která je v diplomové práci nejprve pojata pohledem klasických teoretiků, a následně jsou uvedeny jednotlivé způsoby, jakými je možné frustraci zkoumat a diagnostikovat. Poslední a stejně významnou kapitolu tvoří osobnost pachatele, která je vymezena v souvislostech se zmiňovanou frustrací a reaktivitou. Cílem empirické části je získat kvantitativní údaje o nejfrekventovanějších reakcích u pachatelů trestné činnosti ve chvíli, kdy je před ně postavena překážka, která blokuje dosažení cíle či uspokojení jejich potřeb. Výzkumný vzorek představovalo 69 odsouzených pachatelů trestné činnosti z vazební věznice Pankrác, Hradec Králové a věznice Plzeň. Ke zkoumání reaktivity následkem frustrace bylo užito Rosenzweigovy obrázkově frustrační metody. Ze čtyř stanovených hypotéz byla potvrzena pouze jedna, a sice že pachatelé trestné činnosti v porovnání s...
|
|
|
Způsob zvládání zátěžových situací u studentů ZSF, kteří se v budoucnu budou věnovat sociální práci
RUDOLFOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zabývá problematikou zátěžových situací, především jejich zvládáním, a reagováním na ně. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat jak studenti ZSF oborů (Rehabilitační- psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory a Sociální práce ve veřejné správě) reagují na zátěžovou situaci a jak se s ní vyrovnávají. Text je rozdělen na dvě části- teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsou vymezeny pojmy stres, coping, věnuji se zde tématu psychické zátěže, jejímu dělení, technikám zvládání zátěžové situace, reagováním na zátěžové situace, a dalším přidruženým tématům; jako je vliv stresu na zdraví, duševní hygiena, smysluplné trávení volného času, stres a návykové látky nebo syndrom vyhoření. Ve výzkumné části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Data byla analyzována pomocí metody vytváření trsů. Výběrový soubor se skládá z osmnácti studentů, vždy třech studentů z prvních až třetích ročníků již zmíněných oborů. Hledala jsem odpověď na výzkumné otázky: Jak studenti oborů sociální práce reagují na zátěžovou situaci? Jaké kroky používají budoucí sociální pracovníci ke zvládnutí zátěžové situace? Z výsledků vyplývá, že nejčastější reakcí informantů na zátěžovou situaci jsou zažívací potíže, dále bolesti hlavy, nervozita, únava nebo pocení. Krokem, který nejčastěji využívají ke zvládnutí zátěžové situace, je vypovídat se blízkým osobám. Zátěžové situace, které studenti uvedli, zatím souvisejí se studiem a ne s jejich budoucí prací, ale předpokládám, že "osvědčené" způsoby vyrovnávání budou užívat i v budoucnu a zátěž spojenou s prací sociálního pracovníka zvládnou.
|
|
|
Etika a kultura v interakci s obtížnými klienty
DUŠKOVÁ, Helena
Ve své diplomové práci jsem se orientovala na etický a kulturní rozměr sociální práce, aplikaci etických principů a volbu postojů při práci s klientem, následně pak na změnu aplikace těchto etických principů a změnu postojů v zátěžových situacích v kontaktu s takzvaným obtížným klientem. Dále jsem se zaměřila na obranné mechanismy, které pracovník volí, aby zátěžové situace ustál a svou práci zvládal.V teoretické části jsem analýzou odborné literatury v jednotlivých kapitolách popsala teoretická východiska profesního vztahu mezi sociálním a zdravotně sociálním pracovníkem a klientem, zaměřila jsem se na naplnění tohoto vztahu a co tento vztah přináší pracovníkovi v zátěžových situacích při práci s takzvaným obtížným klientem.V empirické části jsem stanovila jeden hlavní cíl, kterým jsem se snažila zjistit, jak reagují sociální pracovníci v etické rovině na zátěžové situace v interakci s obtížnými klienty. Dílčími cíli bylo zjistit, jaké aplikují sociální pracovníci etické principy a jaké volí postoje, které klienty považují za obtížné a jaké obranné mechanismy volí pro zvládání zátěžových situací. V této souvislosti jsem stanovila jednu hlavní výzkumnou otázku a čtyři dílčí. Ke sběru dat jsem zvolila metodu kvalitativního výzkumu a použila metodu dotazování formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor jsem vybrala metodou prostého náhodného výběru. Pro zpracování dat výzkumu jsem zvolila metodu případové studie. Zpracováním rozhovorů a jejich analýzou jsem zjistila, že sociální pracovní v zátěžových situacích aplikaci etických principů nemění. Dále jsem zjistila, že volba postoje v zátěžové situaci se mění a pracovníci namísto rovnocenného partnerského postoje volí direktivnější až direktivní. Každý z oslovených respondentů se při své práci setkal s obtížným klientem a zvládání zátěžových situací jím přináší určité nepříznivé stavy, se kterými se musí vyrovnávat. Odpovědí na hlavní výzkumnou otázku je, že sociální pracovníci v etické rovině reagují na zátěžové situace změnou volby postoje a řešením etických dilemat. Do typologie klientů nejčastěji pracovníci zařadili hostilního klienta. Z rozhovorů bylo možné vyhodnotit, jaké volí sociální pracovníci obranné mechanismy, aby zátěžové situace zvládli. Diplomová práce může poskytnout informace laické i odborné veřejnosti.
|
host ::
RSS.